Český film se narodil v létě roku 1898 na pražském Výstavišti, kde od června do října probíhala Výstava architektury a inženýrství. Právě tady se v pavilonu příznačně nazvaném Český kinematograf promítalo denně od tří hodin odpoledne (v neděli a ve svátek už od deseti ráno) pásmo rozličných aktualit a také prvních hraných filmů, z dnešního pohledu spíš skečů. Česká kinematografie se díky Janu Kříženeckému stala šestou nejstarší na světě, za 120 let své existence zažila řadu zářných okamžiků i hluchých období, vždycky ale měla štěstí na mimořádné tvůrce. Dvanáct z nich vám chceme připomenout prostřednictvím dvanácti filmů, někdy pro dané tvůrce ne úplně typických, jindy pozapomenutých. Naší snahou bylo představit vám českou kinematografii v maximální možné šíři témat, žánrů i zpracování a to od nástupu zvuku až po 90. léta.
