O Bahmanu Ghobadim se píše jako o kurdsko-íránském filmaři, on sám by ovšem tato označení zrušil. “Jsem prostě filmař, ze Země. Máme tu tisíce hranic a já o nich nerad mluvím,” podotkl režisér s tím, že několikrát už čelil kvůli striktnímu rozdělení národností problémům. Ghobadi na LFŠ doprovází kvarteto svých filmů, včetně titulu Želvy mohou létat zvoleného za zahajovací snímek 44. Filmovky.
V názvu všech čtyř filmů figuruje nějaké zvíře. “Mám je radši než lidi, zvířata vás nesoudí, neptají se vás na vyznání, bohatství, věk. Rád bych, aby mohla chodit také do kina, někdy mám pocit, že točím i pro ně,” uvedl Ghobadi na tiskové konferenci. Zvířata figurují i v názvech jeho tří nových projektů, včetně připravovaného snímku v angličtině v produkci Martina Scorseseho. “Měli bychom natáčet v prosinci,” prozradil režisér o příběhu boxera nazvaném Aby se psi mohli vrátit domů.
Ghobadi je známý filmy o osudech kurdské menšiny, lidí bez domova. Snímek Nikdo nic neví o perských kočkách nicméně zobrazuje hudební underground v Teheránu. “Chtěl jsem ukázat opravdový Teherán, který ve většině íránských filmů neuvidíte. A také jsem chtěl, aby mě kamarádi nepovažovali za kurdského separatistu. Nechci být nezávislý na Íránu. Vím, že kdybych se narodil v Sýrii nebo Turecku, nemohl bych se stát filmařem,” říká Ghobadi.